Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Současné rasové problémy a problematika soužití etnik v ČR

15. 05. 2012 16:30:00
Jmenuji se Lukáš Kotlár, je mi 15 let a jsem příslušníkem jedné z největších etnických skupin v ČR – Romů. Tato skutečnost v mnohém ovlivnila můj život.
 Lukáš Kotlár

Od svého narození, kdy matka utekla z porodnice, jsem své první roky prožíval v kojeneckém ústavu v Brně. Ve čtyřech letech jsem byl přemístěn do dětského domova, ve kterém žiji už 11 let. Svoji rodinu jsem poznal teprve nedávno a musím říci, že první setkání ve mně vyvolalo nepříjemný pocit. Nejen proto, že jsem jednotlivé členy neznal, ale také proto, že jsem jim nerozuměl a svým vystupováním na mě působili negativním dojmem. Vyrůstal jsem totiž mezi „Bílými“ a typický „cikánský“ život mi šel z cesty. Dnes vím, že to bylo jediné štěstí i za cenu toho, že svoji rodinu téměř neznám. Jsem šťastný a vím, že můj budoucí život bude mít smysl.

Moje první návštěva proběhla o letních prázdninách v roce 2010. Během svého pobytu v Brně u rodičů jsem si všímal věcí, které mě zarážely. Mezi ty první patřila například „jízda na černo“ v MHD nebo nevhodné vyjadřování a hlučnost na veřejnosti. Doma za zavřenými dveřmi se však situace ještě stupňovala. Místo funkční a pohodové rodiny se zde dělo něco, co mi vyráželo dech. Moje přítomnost jim nezabránila v užívání drog, v nadměrném pití alkoholu, ale ani v častých agresivních hádkách. Nikdy nezapomenu na bezmoc, kterou jsem pociťoval během nekonečných dnů svého pobytu ve své vlastní rodině.

Díky této zkušenosti je můj názor na Romy téměř totožný s názorem těch, kteří mají vůči nim předsudky a vnímají je jako nepřizpůsobivé. V mém osobním životě se setkávám s faktem, že lidé o mně mají špatné mínění. Vzhledem k těmto předsudkům se musím za ostatní Romy stydět. To je také jeden z důvodů, proč se jim ve svém okolí co nejvíce vyhýbám. Mám strach a raději vyhledávám místa a lidi, kterým můžu ukázat, že v naší zemi jsou i slušní Romové, kteří mají své cíle a chtěli by něčeho dosáhnout.

Ale co vlastně vede k problémům soužití Romů a majoritní společnosti v ČR? Ze strany Romů je to jasné. Jejich nepřizpůsobivost a pohodlnost. Od mých rodičů vím, že těmto lidem jde pouze o to, aby měli velkou rodinu, jídlo, přátele a volné dny, které stráví sezením na náměstí za doprovodu romské hudby. Jsou takhle šťastní, a proto nevidí žádný důvod k tomu, aby se zajímali o studium, případně o práci. Na druhou stranu z pohledu „občana z většiny“ si myslím, že jde především o předsudky, mezi kterými všichni vyrůstáme a určitě se jich budeme těžko zbavovat. Od kamarádů vím, že většina předsudků pochází z vlastní negativní zkušenosti. Je mi docela líto, že se Romové musí zviditelňovat právě nevhodným a nedůstojným chováním.

Já osobně jsem se nikdy necítil vysloveně dotčen předsudky, kromě těch, které jsem popisoval výše. Ale například můj otec má úplně jiné zkušenosti. Jasně mi popsal jednu stále se opakující situaci, která ho občas trápí. Dodnes se nedokáže smířit s tím, že skoro pokaždé, když vejde do obchodu, se za ním postaví silný muž s nápisem „SECURITY“. Chtěl po mně znát vysvětlení toho, proč si o něm lidé myslí, že chce něco ukrást, když on nikdy problémy s krádeží neměl. Neváhal jsem a vysvětlil mu, že je Rom a že česká společnost má vůči Romům předsudky. Ale na druhou stranu za předsudky si částečně mohou Romové sami.

Ale má tohle vše nějaké řešení?

Jistě víme, jak je to s dětmi v romských rodinách. Většina dětí se rozhodně nerodí do láskyplné rodiny a rozhodně je na svět neuvítá finanční jistota. Rodiče nepracují a na denním pořádku je alkohol nebo cigarety. A jaké je řešení? Stát dává těmto rodinám sociální dávky a v dalších případech se dávají děti do dětských domovů. Myslíte, že je to správně? Podle mého názoru ne. Myslím, že nejprve by měl stát více pracovat s rodinami, které mají problém vychovávat své děti. K tomu, aby mohli vést Romové slušný život, potřebují rodinné zázemí, vzdělání a motivaci se zapojit do běžného života „Bílých“. Jsou to právě romské děti, které vychází z dětských domovů nepřipraveny a poté se často dávají na kriminální dráhu.

Teprve poté, co docílíme změny přístupu většinové společnosti, můžeme měnit i romské spoluobčany. Lidé by zjistili, že Romové jsou najednou schopni vychovat své děti, jsou plátci daní a snaží se, aby státu nepřidělávali starosti.

Nyní už nezbývá nic jiného, než si navzájem vytvářet prostředí, ve kterém se budeme všichni cítit bezpečně a šťastně. Pevně věřím, že jednoho dne se Romům povede dokázat, že mají i na víc, a ukážou, že se umí přizpůsobit. Měli bychom si uvědomit, že jsme jeden národ a jestliže budeme táhnout za jeden provaz, není ještě vyhráno. Musíme všichni táhnout za stejný konec.

Lukáš Kotlár, 15 let

Autor: Lukáš Kotlár | úterý 15.5.2012 16:30 | karma článku: 25.15 | přečteno: 1828x

Další články blogera

Lukáš Kotlár

Nesjednocený systém péče o ohrožené děti: děcáky prozatím pod MPSV nebudou

Reaguji na významnou událost, která se odehrála na adresu dětských domovů. Zdali se dnes jedná spíše o "zájem ředitelů" či jak se krásně říká "zájem dítěte", to mi dnes není jasné. Názory "odborníků" jsou opravdu k zamyšlení.

16.11.2015 v 20:34 | Karma článku: 15.90 | Přečteno: 508 | Diskuse

Lukáš Kotlár

Romská témata v médiích? Pozor, čtenáři vysílají signál

Ačkoliv nedávný průzkum CVVM ukázal, že Romové jsou až v 80 procentech Čechům nesympatičtí, je zřejmé, že mediální zájem o Romy a témata spojené s nimi, naší společnost rozhodně neopustí. Souhlasím s názorem, že ke zlepšení soužití Čechů a Romů se musí změnit přístup společnosti, jejíž součástí jsou i Romové. A já si myslím, že alespoň z mediálního hlediska, jsme na dobré cestě

27.3.2015 v 15:24 | Karma článku: 11.80 | Přečteno: 1241 | Diskuse

Lukáš Kotlár

FOTOBLOG: Momentky ze země indické

Rozdělím se s vámi o některé momentky z Indie. V Indii jsme pomáhali stavět školu a schody v náročném terénu. O dalších zážitcích a nových zkušenostech pro vás chystám blog. Během volných chvílí jsem jsem se na Indii koukal skrze objektiv...

4.11.2014 v 10:10 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 301 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Nejhezčí prázdniny

Venku lije jako z konve a nějak se mi vybavily vzpomínky na mé prázdniny, jež lze považovat za jedny z nejhezčích

24.7.2017 v 6:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Filip Vajdík

Rychle žijme, než budeme taky dead!

Pořád někdo umírá. A já bych řek, že je potřeba ten život patřičně využít, ještě před tím, než budeme taky dead. Život je cesta z mámy do rakve. A mezi nimi se odehrává ten hlavní děj pro naše bytí!

23.7.2017 v 23:09 | Karma článku: 3.55 | Přečteno: 110 | Diskuse

Richard Mašek

Sociopat. Jak ho rozpoznat, a jak se ho zbavit.

Sociopat je nejnebezpečnější lidskou mutací, která existuje. Psychopat Vám dá rychle najevo, co je zač ale sociopat se tváří, jako váš nejlepší přítel nebo dokonce partner.

23.7.2017 v 21:17 | Karma článku: 24.93 | Přečteno: 983 | Diskuse

Jana Slaninová

Ekonomika v háji, lidské vztahy v háji: Konec světa jak jsme jej znali?

Máme na slovo vzaté odborníky na kde co. Nejvíce jsou slyšet hlasy, které mají jako výkladní skříň permanentní kritiku. Ale nabízí tito kritici něco jiného než kritiku samotnou? Umí nabídnout odborné a skutečně funkční řešení?

23.7.2017 v 18:18 | Karma článku: 20.22 | Přečteno: 590 | Diskuse

Martina Studzinská

Proč jsem se nestala milionářkou

Existují zhruba dva druhy lidí: Jedni peníze doslova přitahují a druzí jako by měli s hmotnými statky všeho druhu stejný pól magnetu. Prostě se odpuzují. Já patřím k těm druhým. Ke kterým patříte vy?

23.7.2017 v 17:02 | Karma článku: 10.77 | Přečteno: 362 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1064

Lukášovi je 20 let, studuje politologii a mezinárodní vztahy v Praze. Díky nejrůznějším projektům a spolupracím se věnuje médíím nebo světu dětkých domovů, kde sám vyrůstal 16 let. Hudební nástroje, sport, tanec a nebo cestování, moderování, jídlo. Nejen toto je pro něj přirozenou součástí života. Poslední dobou ho v životě ovlivňuje, nejen osobní zkušeností, ale také v roli projektového koordinátora - Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (DofE). 

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.