Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je možná výchova dětí bez osobního vztahu?

26. 02. 2013 13:10:00
V rámci výchovy dětí v dětských domovech podle mne docela podstatná otázka, na kterou by se zdálo, že je jasná odpověď. Událost, která se mi přihodila mne přinutila napsat tenhle článek a přijmout Vás ke společnému zamyšlení nad tímhle problémem, který dle mého názoru trápí většinu dětských domovů u nás. Vaše názory uvítám v diskuzi.
 Lukáš Kotlár

"Hořelo srdéčko, hořelo plamenem, a když dohořelo, stalo se kamenem.

Je to snad 14 dní, co mi jedna vychovatelka po několika letech upřímně řekla: "Nemám k tobě žádný osobní vztah, pouze pracovní". Myslíte si, že takových vychovatelek není v domovech více? Jsem přesvědčen, že ano avšak to pro nás (především pro chovance v DD) musí znamenat velkou hrozbu, se kterou se již mnoho let setkáváme. Na jednu stranu chápu, že to je "jen" práce a zaměstnanec v DD má svoji vlastní rodinu a mnoho dalších, ke kterým má osobní vztah, ale na druhou stranu nemůžu pochopit, jak člověk, který vystuduje školy na to, aby tuhle práci mohl dělat, odmítá předávat svůj osobní vztah v tak těžké a náročné pozici, jako je vychovatel v dětském domově. Tudíž vystudovat školy ještě neznamená všechno.

V žádném případě nejsem odborník, ale každý jistě potvrdí, že k výchově dětí je potřeba osobní vztah a to alespoň nějakou cestou, když už ne od mamky nebo taťky. Myslím si, že ke kvalitní a dobré výchově nepotřebujete rozhodně vysokou školu, ale předvším srdce a chuť.

Naskytuje se hned další otázka. Co se stane s takovým dítětem, který v domově vyrůstá od tří, čtyř či pěti let. Poznamená dítě to, že mu téměř nikdo před spaním nečte, neobejme a neřekne mu mám tě rád, nebo třeba, že je to nejkrásnější dítě na světě? Jenže to není jen u malých dětí. Co se stane s puberťákem, který si nemůže většinou ani pořádně svěřit dospělákovi, protože mu prostě jednoduše nevěří a nenalezne tak pochopení či případnou pomoc? Co se stane už s dospělým člověkem, který musí opustit dětský domov, ale není na to dostatečně připraven a tam, kde prožil mnohdy více jak deset - patnáct let, se za ním jen tak najednou zavřou dveře?

Myslím si, že to musí tyhle děti hodně ovlivnit v budoucím životě, především ve výchově právě jejich dětí. Že nebudou moct předat lásku, protože jim samotným vlastně nebyla žádná dána. Ukončil bych to asi pozitivním přáním, aby budoucí rodiče dávali, pokud to bude možné to, co jim, když byli v tomle věku, scházelo.

Autor: Lukáš Kotlár | úterý 26.2.2013 13:10 | karma článku: 20.78 | přečteno: 864x

Další články blogera

Lukáš Kotlár

Nesjednocený systém péče o ohrožené děti: děcáky prozatím pod MPSV nebudou

Reaguji na významnou událost, která se odehrála na adresu dětských domovů. Zdali se dnes jedná spíše o "zájem ředitelů" či jak se krásně říká "zájem dítěte", to mi dnes není jasné. Názory "odborníků" jsou opravdu k zamyšlení.

16.11.2015 v 20:34 | Karma článku: 15.90 | Přečteno: 517 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Radši dojedou domu zpocená, než pozvracená!

"Asi si budu o Jéžíška přát k vánocum nějakou tu kouzelnou zaklínací hůlku a pak ten brajgl kolem nás vysmejčim."

22.11.2017 v 9:00 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 331 | Diskuse

Libuse Palkova

Mateřství jako služba Bohu

Myslíte že úloha matky, a vše co mateřství obnáší, je srovnatelné s povinnostmi a prací třeba takového katolického kněze? Na tuhle myšlenku mě přivedla nedávná diskuze na zdejším blogu

22.11.2017 v 8:12 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jarka Jarvis

Země šusťáků

Zajímalo by mě, co to poslední dobou znečišťuje vzduch, že se pořád chce někdo od někoho odtrhávat: Katalánsko od Španělska, Quebec od Kanady, Skotsko od Británie. Zřejmě nikdy neslyšeli o Svatoplukovi, a jeho prutech.

22.11.2017 v 7:28 | Karma článku: 7.15 | Přečteno: 231 | Diskuse

Helena Vlachová

O dobrých lidech mezi námi

Sdělovací prostředky nás zahlcují především negativními zprávami. Jako by nestačilo, že je venku mlha, prší a rychle se stmívá...

22.11.2017 v 6:02 | Karma článku: 8.45 | Přečteno: 194 | Diskuse

Pokorná Mirka

Zákony profesora Parkinsona platí,

napadá mě často. Naposledy, když jsem slyšela o jednání nově zvolené poslanecké sněmovny. Parkinson bylo skutečné jméno skutečného profesora.

21.11.2017 v 15:19 | Karma článku: 15.88 | Přečteno: 550 |
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1057

Lukášovi je 21 let, studuje politologii a mezinárodní vztahy v Praze. Pracuje v marketingové agentuře jako projektový manažer. Jeho životní cesta je spojena s Mezinárodní cenou vévody z Edinburghu (DofE), kde mj. působil jako projektový koordinátor a ambasador programu. Jako šéfredaktor časopisu Zámeček se věnuje světu dětských domovů. kde také vyrůstal. Rád organizuje vše spojené s volným časem, moderuje, miluje cestování a jeh motto zní: ,,Ten, kdo dokáže se své nevýhody udělat přednost, ten v životě vyhrál."



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.