Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jsem tady a jsem za to vděčný!

Napsáno pro ROMANO HANGOS. Vyrůstám v dětském domově (DD). A právě tomu rád věnoval i svůj první článek v Romano Hangos.  S Vámi se o tenhle článek podělím. 

Brno 2011Miroslav Lukáš

Někomu to přijde škoda, že nevyrůstám se svojí rodinou, mnoho lidí si dokonce představuje v domově děti jako chudáčky, mnoho lidí se nejistě ptá, zdali mohou vůbec chodit na vycházky mimo dětský domov a někteří si i myslí, že DD je pro děti za trest. Avšak ani jedno z toho není pravda.

Já jsem bez vyrůstání s rodiči a rodinou šťastný, vděčný a vím, že můj budoucí život bude mít smysl. Jsem si jist, že kdyby nebylo dětského domova, rozhodně bych doma nikdy nedošel k věcem, jako studium na gymnáziu, ke svým současným koníčkům, zážitkům. Rád bych proto zmínil, že děti v DD nejsou chudáčci a co se týče zázemí v domově (letní zahraniční dovolené, akce, výlety, dárky, apod.) jsou na tom děti v DD mnohdy lépe než jiné děti ve svých rodinách. Pro „obyčejné“ děti v rodinách například ani neexistuje tolik nadací, které pomáhají finančně plnit přání, které si dítě přeje. Avšak veškerý „servis“ bere mnoho dětí v DD jako samozřejmost, něco, co jim bylo dáno a nikdo nemůže vzít. Tím bych chtěl říct, že v tomhle ohledu jsou děti z rodin mnohem vděčnější.

A jak to vlastně beru já? V dětském domově strávím téměř čtvrtinu svého života, budu dále studovat na gymnáziu, kde celkem za mne nadace zaplatí 3 500 000,- Je a bude toho mnohem více a myslím, že mám být skutečně za co vděčný. A jak já se „odplatím“, abych jen „nebral od druhých“. Nejdříve se budu snažit vystudovat a ukázat lidem kolem sebe, že i Romové si dokážou jít za svým cílem, budu se snažit být pracující člověk a v nějakém humanitním směru se budu snažit lidem dát to, co bylo dáno mne.

Proto mne vždy zamrzí aktuální téma: Rušení dětských domovů (snižování počtu dětí v domovech), protože nevím, jak moc budou pěstounské rodiny řešením, ale třeba přijde mnoho dětí právě o takové štěstí, jako jsem měl já, neboť i ve funkční rodině nemá dítě takové šance, jaké jsou mu nabízeny právě v dětském domově. Pak už „jen“ stačí chtít, což je také důležité poznamenat. Mnoho dětí má obrovské šance, které však bohužel nechtějí využít.

Lukáš Kotlár

Člen „hvězdného týmu“ Romano Hangos

Autor: Lukáš Kotlár | čtvrtek 8.11.2012 23:45 | karma článku: 16,93 | přečteno: 1031x
  • Další články autora
  • Počet článků 0
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 0x
Lukášovi je 22 let, studuje politologii a mezinárodní vztahy v Praze. Pracuje v PR agentuře jako PR Manažer. Věnuje se světu dětských domovů a integraci romské menšiny v Česku. Je držitelem zlatého ocenění vévody z Edinburghu. Také moderuje, cestuje a jeho motto zní: "Ten, kdo dokáže se své nevýhody udělat přednost, ten v životě vyhrál."

Seznam rubrik